Bezpečnost a ochrana zdraví v lékařské praxi


Hlavní zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vycházejí z koncepce zákoníku práce. Jde zejméne o to, aby zaměstnavatel nepřipustil, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zákazy prací jsou m.j. stanoveny pro ženy a mladistvé zaměstnance, zákazy prací dále rozvíjí vyhláška MZ č. 288/2003.

Významnou povinností je zaměstnávat zaměstnance v souladu s jejich zdravotní způsobilostí, což u lékařských a zdravotnických povolání upravuje Směrnice MZ č.49/1967 o zdravotní způsobilosti k práci a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. V souvislosti s tímto zákonem vyšla v srpnu 2004 vyhláška č. 470/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka.


Obsah vyhlášky lze rozdělit do tří částí
:
1) Část popisující typy a četnost zdravotních prohlídek.
2) Část popisující obsah zdravotních prohlídek.
3) Část pojednávající o lékařském posudku a jeho náležitostech.

Součástí vyhlášky jsou dvě přílohy, příloha č. 1 popisuje seznam nemocí, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání. Příloha č. 2 je vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilostipracovníka ve zdravotnictví.

Vyhláška stanoví, že u nově přijímaných pracovníků do zaměstnání se lékařská prohlídka provádí před nástupem do zaměstnání. U pracovníků v pracovním poměru, ale i samostatně výdělečně činných ve zdravotnictví se musí lékařské prohlídky provádět každých 5 let.

Zdravotní způsobilost lékaře nebo nelékařského zdravotnického pracovníka zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává na vyžádání registrující praktický lékař. Lékařský posudek je nutno doložit k žádosti o Registraci nestátního zdravotnického zařízení, tak i k žádosti o Registraci v národním registru.

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, viz. zákon č. 258/2000 Sb. Práce se zařazují do čtyř kategorií, viz. vyhláška č. 432/2003 Sb. O zařazení prací do druhé, třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě návrhu podaného zaměstnavatelem. Práce, které nebyly nikterak zařazeny, se považují za práce kategorie první.

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnanci školení o předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při nástupu do práce a dále při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavedení nového zdravotnického vybavení. Vyžaduje-li to povaha rizika, musí být školení pravidelně opakováno. O provedených školeních a způsobu ověřování znalostí zaměstnance je nutno vést dokumentaci.

Pokud nelze odstranit nebo dostatečně omezit existující rizika v pracovním prostředí, je zaměstnavatel povinen poskytnout osobní ochranné prostředky (pracovní oděv, pracovní obuv, mycí, čistícíc a dezinfekční prostředky). Zaměstnavatel je povinen vypracovat vlastní seznam poskytování ochranných pracovních prostředků a nesmí je nahrazovat finančním plněním.

Zákon
č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců pojednává o problematice odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem či nemocí z povolání. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních předpisů, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí.
Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Vyhotovuje záznamy o všech pracovních úrazech s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí. Jedno vyhotovení záznamu obdrží postižený, jedno zůstává na pracovišti, jedno vyhotovení zašle příslušné zdravotní pojišťovně a jedno vyhotovení obdrží příslušný Inspektorát práce (OIP).

Každý zaměstnavatel by měl být ze zákona na riziko pracovního úrazu a nemoci z povolání pojištěn viz. Zákonné pojištění organizace za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání.

Kontrolou dodržování povinností v oblasti bezpečnosti práce se zabývají orgány inspekce práce, kterými jsou Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a oblastní inspektoráty práce (OIP), viz. zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.


A několik praktických rad na závěr
.

Nezapomeňte
, že každé zařízení musí vést základní dokumentaci elektrického zařízení, jako např. zásady pro údržbu elektrického zařízení, tj. provádění kontrol, meření, zkoušek a revizí a zajistit jejich dostatečnou a kvalifikovanou údržbu. Všechny nové elektrické předměty musí být označeny značkou CE, což znamená, že jsou ve shodě se všemi právními předpisy EU. Je však dobré ověřit, zda jsou na výrobku i značky některých akreditovaných zkušeben a že příslušné doklady odpovídají normě!

Nezapomeňte vést evidenci pracovní doby a práce přesčas, je třeba, aby byl z evidence zřejmý příchod a odchod zaměstnance!!

Na soukromé lékaře se ve vztahu k řízení motorových vozidel vztahují pouze povinnosti stanovené „obyčejným" řidičům a nikoli řidičům z povolání. Není tedy třeba absolvovat pravidelná roční „referentská" školení!!!

Autor: redakce s využitím Vedení lékařské praxe

Reklama