Jak se mění medicína v době internetu...


Mohutný technologický pokrok testik ovlivnil naši každodenní lékařskou praxi. Jedním z nejvýznamnějších vynálezů poslední doby je internet, který velmi rychle mění vztah pacienta a lékaře. Ovládání supermoderních miniaturních ultrazvuků  bude vždy vázáno na vzdělání lékaře, ale v přístupu k nepřebernému množství  informací  dostupných na internetu jsou si pacienti s námi rovni. Dříve čerpali své znalosti z publikací typu Rodinný lékař nebo získávali informace z přímých zkušeností své rodiny či známých.

Co přinesl internet pacientům?

V prvé řadě „nekonečné"  množství poznatků všeho druhu. Mladá generace navyklá s internetem pracovat  je podstatně lépe vybavená cizími jazyky, a tak má možnost čerpat z on-line verzí renomovaných lékařských časopisů, z různých zdravotnických portálů interpretujících následně tyto údaje, ze stránek odborných společností, kde navíc naleznou zcela konkrétní doporučené postupy u jednotlivých onemocnění. Stejně tak však čerpají své znalosti z často pochybných, převážně komerčně orientovaných serverů. Informace na obrazovce počítače o pozitivním účinku makrobiotické diety na různá onkologická onemocnění, navíc graficky pěkně podaná, jsou však často považovány za stejně hodnotné jako ty z ověřených zdrojů.

Podle provedených studií zde hledá informace o lécích, dietách nebo léčebných metodách až 80% uživatelů. Nesmírné množství informací je zvláště pro hypochondricky laděného pacienta často zdrojem úzkostných stavů, které přicházejí po častých dezinterpretacích vlastních symptomů. K podobným stavům může vést i nepochopení laboratorních výsledků či zobrazovacích metod, které jsou zvláště v USA na zabezpečených serverech velkých zdravotnických zařízení a nemocnic přímo pacientům k dispozici. Tato praxe se v poslední době rychle rozvijí, očekává se od ní omezení telefonických a mailových dotazů ze strany pacientů, kteří však dostávaji informace do rukou bez  doprovodného komentáře.

Novinkou jsou servery, kde si pacienti sdělují své zkušenosti o práci jednotlivých lékařů nebo kde je dokonce hodnotí na bodové škále (http://www.ratemds.com/, http://www.vitals.com/, http://www.znamylekar.cz/). Lékaři, kteří jsou vázáni lékařským tajemstvím a nemohou se účinně bránit cíléným  snahám o poškození své pověsti, nejsou ve valné většině z těchto aktivit nadšeni. Na druhou stranu realitou dnešní doby je komentování  různých pozitivních i negativních zkušeností na dynamicky se rozvíjejících sociálních sítích, které spíše konzervativně ladění lékaři nebudou moci přehlížet. Po odfiltrování krajních názorů se mohou lékaři dozvědět, co je pro samotné pacienty známkou kvality a co si představují pod pojmem „dobrý lékař".

A co přinesl internet lékařům?

Mnozí z lékařů začínají používat web nejenom jako informační kanál, ale i ke stanovování svých diagnóz. Kvalitu získaných informací hodnotila v roce 2006 studie Tanga a Nga, dvou Australanů, kteří vložili do Googlu klinické příznaky z 26 kazuistik publikovaných ve známé rubrice NEJM. Ve studii bylo dosaženo shody s konečnou diagnózou v 15 případech (58%).  Zajímavostí je, že podle podobné studie řeckých autorů publikované ve Swiss Medical Weekly byla úspěšnost v nalezení diagnózy u nelékařů až 50%.

Kvalita a komplexnost informací, které jsou dnes dostupné na webu často zpochybňují nutnost cestovat tísíce kilometrů na mezinárodní kongresy, které vždy přinášely návštěvníkům informační převahu vůči svým kolegům (http://www.incirculation.net/). Stejně tak ale jejich dostupnost asi výhledově změní  i podobu konzultací mezi lékaři primární péče a specialisty.

Podstatnou změnou je další způsob komunikace ve vztahu lékař- pacient a to e-mailová pošta. Zde však zůstává hodně otazníků: od forenzních aspektů  po časovou náročnost tohoto způsobu komunikace.

Na závěr lze konstatovat, že v medicíně budou ještě dlouho převažovat  tradiční způsoby komunikace (vždyť nejčastějšími pacienti jsou malé děti a důchodci vyššího věku), ale nová generace našich potenciálních pacientů, která s internetem tráví více času než s televizí, bude často klást otázky jiné úrovně, než na které jsme zatím zvyklí.

Autor: Mudr. Martin Opočenský, Ph.D. s využitím převážně NEJM

Reklama